Pohádka o tom, proč musíme nosit roušky
Také se vás Anička nebo Petr ptá, proč musíme nosit roušky?
Byl jednou jeden čaroděj, který se jmenoval Koron.
A ten toužil být nejznámější, nejdůležitější a nejvlivnější na celém světě. Chtěl, aby se o něm všude mluvilo, aby se mu každý klaněl a aby se ho každý bál.
Jenomže ať dělal, co dělal, o čaroději Koronovi nikdo nevěděl, nikdo ho neznal a nikdo o něm nemluvil.
Tak ho to rozlítilo, že vymyslel vir.
Co je to vir?
Taková malá blecha. Všem, na které sedne, saje krev. A hlavně odsává zdraví. Rychle se množí a nejraději skáče z jednoho na druhého!
A nastala mela! Tohle nikdo nečekal. Vir skákal od jednoho ke druhému, každého nakousl a ten hned onemocněl. Lidé s virem začali mít horečku, bolesti hlavy a celého těla a přestali se na sebe usmívat. Nemluvili o ničem jiném než o viru, který poslal čaroděj Koron.
To je ono! Jásal Koron.
A zatímco Koron se dmul pýchou, lidé byli nešťastní! Nemocní, vystrašení, smutní, nazlobení.... Obviňovali jeden druhého a zavírali se doma.
Co máme dělat?
Ptali se sami sebe, ptali se moudrých, ptali se hvězd... Nikdo nevěděl, všichni byli bezradní.
A pak onemocněla i Anička.
Kašlala, měla teplotu a bolelo jí celé tělo. Petr k ní nesměl a stýskalo se mu. Aby zahnal čas, začal si prohlížet knížku o rytířích. Jak oni tenkrát bojovali... A jak se bránili nepříteli. Meč a štít. To je ono, že mě to nenapadlo dřív!
Petr si oblékl brnění, meč a štít a vydal se za Aničkou.
Nastal boj. Vir zaútočil i na Petra. Petr se bránil statečně. Boj trval celou dobu, kterou byl Petr u Aničky. Vir útočil a Petr útok odrážel. A úspěšně! Vir skrz štít nepronikl! Petr se nenakazil a Anička se uzdravila.
Rouška je brnění, kterým se odráží vir.
Pokud nosíme roušku, jsme rytíři - stateční bojovníci proti viru. Čím více lidí nosí roušku, tím více se vliv čaroděje Korona oslabuje. Lidé se na sebe i pod rouškou usmívají a Koron je nahraný...
Ale já tvůj úsměv nevidím, stěžovala si Anička. A Petr
na ní mrkl. A Anička pochopila: opravdu se směje.
Zkuste to i vy: nasaďte si roušku a mrkněte na mamku
nebo na taťku. Nejdříve jedním okem a potom oběma. Tak co? Povedlo se?
Rozesmáli jste mamku nebo taťku? Zkuste to i na ostatní...